Každá klimatická katastrofa, ať už jde o vlny veder v Evropě, hurikány v USA nebo povodně v Brazílii, nám ukazuje, jak je potravinový systém křehký. Živočišná výroba se svými průmyslovými velkochovy je jednou z hlavních příčin klimatické krize. Náš nový výzkum odhaluje skryté stránky klimatických katastrof po celém světě.
Přidejte se k hnutí za konec velkochovů.
„Během rekordních veder uhynuly ve velkochovech miliony kuřat. Podle interních informátorů nebyla kuřata před smrtícími teplotami dostatečně chráněna. Ptáci v halách byli vystaveni teplotám až 45 °C a pomalu umírali na přehřátí organismu.“
reportérky Anna Isaac a Jane Dalton | deník The Independent, Spojené království
V létě 2022 se přes Spojené království převalilo pět vln veder, přičemž nejteplejší den byl zaznamenán 19. července, kdy teploty dosáhly 40,3 °C. Pro zvířata zavřená ve velkochovech to znamenalo obrovské utrpení. Vláda Spojeného království odmítla zveřejnit celkový počet zvířat uhynulých v důsledku vedra, ale hromadné úhyny byly potvrzené. Podle zprávy v médiích bylo na místě nalezeno množství ptáků, kteří před smrtí v extrémním vedru lapali po dechu a zoufale mávali křídly. Jeden z pracovníků popsal situaci jako „naprostý masakr“.
Autoři snímku: Shatabdi Chakrabarti / FIAPO / We Animals
Brazílie je jedním z největších světových chovatelů zvířat a producentů krmiv pro zvířata, jako je sója a kukuřice. Proto hraje důležitou roli v globálním potravinovém systému.
Extrémně silné povodně v jižním brazilském státě Rio Grande do Sul na začátku roku 2024 za sebou nechaly zkázu: vysídlené obyvatele, zničenou infrastrukturu a více než milion mrtvých hospodářských zvířat. Povodně vážně narušily produkci potravin i živobytí místních zemědělců a ukázaly nám, jak křehká je intenzivní živočišná výroba tváří v tvář prohlubující se změně klimatu. Brazílie však i nadále rozšiřuje systémy průmyslových velkochovů a zvyšuje produkci krmiv.
Namísto toho je naléhavě zapotřebí odklonit se od průmyslového modelu živočišné výroby a vydat se směrem k odolnému potravinovému systému, který dokáže přečkat klimatické katastrofy a ochránit lidi, zvířata a životní prostředí.
„Za posledních dvacet let a zejména v posledních pěti letech pozorujeme v Rio Grande do Sul vzrůstající sílu a četnost extrémních projevů počasí. A kvůli klimatické změně nás jich čeká pravděpodobně ještě více.”
klimatolog Francisco Aquino, Federal University of Rio Grande do Sul - Financial Times
Autoři snímku: Emater / RS-Ascar
V roce 2022 Francii zasáhly tři extrémně silné vlny veder. V červnu, červenci a srpnu teploty přesahovaly 40 °C. Pro Francii to bylo druhé nejteplejší léto od začátku 20. století.
18. července se teplota vyšplhala na 37,6 °C a na 126 farmách v Bretani zemřelo odhadem 750 000 zvířat. Příčinou smrti bylo udušení a vyčerpání. 83 % brojlerů (kuřat chovaných na maso) ve Francii nemá přístup ven. Kvůli tomu se kuřata nemůžou ochlazovat přirozenými projevy chování, jako je například mávání křídly. V současnosti vláda nevede záznamy o uhynulých zvířatech.
Chovatelé pocítili dopady těchto katastrof v podobě finanční ztráty a problémů s duševním zdravím. Koalice chovatelů následně žádala po vládě odškodnění farmářům, kteří přišli o 2–4 miliardy eur. Úhyny hospodářských zvířat však nejsou z vladní podpory hrazeny, a tak vláda následně čelila kritice z nedostatečné pomoci farmářům.
Autoři snímku: Jo-Anne McArthur / We Animals
„V životě jsme si něco takového nedovedli představit. Přišel jsem o majetek v hodnotě dva miliony dolarů a o svůj roční příjem 400 tisíc dolarů. Nemám vůbec nic. Přišel jsem o všechno.“
Vann Wooten, chovatel drůbeže v Georgii, WTOC
V září 2024 zasáhl východní americké pobřeží hurikán Helene. S rychlostí větru více než 220 kilometrů za hodinu se stal nejsilnějším hurikánem, který kdy na oblast Floridy udeřil. Zabil více než 230 lidí a dva miliony zanechal bez elektřiny. Více než 375 000 lidí muselo opustit své domovy. Celková výše škod se vyšplhala odhadem na 78 miliard dolarů.
Hurikán Helen zasáhl více než šest milionů akrů zemědělské půdy, na níž se nacházelo odhadem 96 871 farem. Hurikán vytrhával stromy a zanesl zemědělskou půdu pískem a sedimentem. Tím narušil její mikrobiologické složení. V důsledku toho byly zejména v Georgii hlášeny výrazné zemědělské škody, odhadem ve výši $5,5 miliard dolarů.
Georgia je státem, kde se chová nejvíce kuřat v USA, každoročně se zde porazí 1,3 miliardy kuřat. Podle místních zpráv zničil hurikán Helene nejméně 165 drůbežáren a 500 dalších poškodil. V každé z nich se nacházelo přibližně 30 tisíc ptáků a z toho lze odhadnout, že v jediném státě měl hurikán na svědomí pět milionů mrtvých kuřat.
Autoři snímku: Jo-Anne McArthur / We Animals
V létě 2023 se přes Polsko převalila vlna intenzivních veder. Kromě Polska se vyskytovaly extrémně vysoké teploty po celé Evropě. Tyto jevy byly připsané na vrub klimatické změně a způsobily úmrtí více než 47 000 lidí napříč kontinentem. Bezpečnostní středisko polské vlády vydalo varování před vysokými teplotami. Ve městě Legionowo se během srpna naměřilo rekordních 35,5 °C.
Živočišná výroba v Polsku, které vévodí průmyslové velkochovy, citelně zažívá dopady klimatické změny, která představuje značné riziko pro welfare zvířat. Samotní chovatelé čelí snížené produkci a vracející se sucho omezilo přístup k vodě i krmivu. Například v roce 2006 a 2015 se produkce kukuřice propadla o 39 %.
Velkým problémem velkochovů je udržení vhodné teploty. V červenci 2023 zemřelo v chovu u města Bydhošť ve středním Polsku 1000 prasat poté, co selhal ventilační systém provozu přetížený intenzivním vedrem. Prasata se udusila v důsledku systémové chyby, která zastavila přísun kyslíku do objektu.
Farmářka Hanna Szypryt řekla deníku Tygodnik Poradnik Rolniczy: „10. července večer jsem zavřela stáj a udělala svou pravidelnou obchůzku. Vždycky kontroluju následující: elektřinu, klimatizaci a větrání. To jsou ty nejdůležitější prvky. Zapnuli jsme alarmy a šli spát. Když jsem ráno otevřela dveře stáje, ten pohled mi vyrazil dech. Nikomu bych nepřála vidět něco takového. Všechno naše úsilí, všechna naše práce přišla vniveč.“ Pojištění zemědělců tyto ztráty nepokrylo, a proto místní komunita vyhlásila na pomoc farmě sbírku.
Autoři snímku: Human Cruelties / We Animals
Zejména v posledních deseti letech zažívá Česká republika čím dál častější a silnější vlny veder.
Teplotní stres se u zvířat zavřených ve velkochovech objevuje běžně, kvůli rychlému růstu a vysoké užitkovosti zvířat. Teploty nad 25 °C způsobují výrazný fyziologický stres dojnicím, které v letních měsících mohou trpět přehřátím až deset hodin denně.
V Česku během horkých období opakovaně došlo k masovým úhynům zvířat ve velkochovech. V létě 2015 zemřelo přes 70 tisíc kusů drůbeže. 15 tisíc brojlerových kuřat zemřelo v Ústí nad Labem v důsledku přerušení elektrického proudu pádem stromu. V roce 2017 způsobila chyba odvětrávání smrt 100 tisíc kuřat v 11 chovech. V roce 2018 zemřelo 30 tisíc kusů drůbeže na přehřátí. V roce 2019 se udusilo 1800 prasat, když vypadl proud v objektu, a 25 tisíc kuřat v pěti chovech zemřelo na teplotní stres.
Autoři snímku: Lukas Vincour / Zvírata Nejíme / We Animals
V květnu 2023 se v regionu Emilia-Romagna na severu Itálie strhly bezprecedentní dešťové srážky, které následně způsobily silné záplavy a sesuvy půdy. Z výzkumu plyne, že riziko záplav v tomto regionu se zvyšuje kvůli klimatické změně a nekontrolované výstavbě. Itálie je jedním z ohnisek klimatických rizik v Evropě.
Emilia-Romagna je region s četnými chovy zvířat a pochází z něj například parmezánský sýr a parmská šunka. Povodně silně zasáhly hospodářská zvířata, z nichž většina byla zavřena ve velkochovech. Zatímco pracovníci byli z objektů evakuováni, zvířata zavřená v klecích a halách byla ponechána napospas zvedajícím se vodním hladinám, nebo byla rozdrcena sesuvem půdy. Pod vodou se ocitlo více než 5 tisíc chovů a povodně zasáhly přibližně 250 tisíc kusů dobytka, ovcí, koz a prasat, a také 400 chovů drůbeže a 45 tisíc včelích úlů.
Ve vesnici San Lorenzo zahynulo v zatopené hale více než 60 000 slepic. Ve městě Bertinoro byl podle svědectví organizace na ochranu zvířat Essere Animali zaplaven průmyslový objekt s tisíci prasat, organizace informovala o stovkách mrtvých prasat naházených na hromadu. V dalším zaplaveném objektu u města Bagnacavallo prasata plavala v ohradách i mimo ně.
Autoři snímku: Stefano Belacchi / Essere Animali / We Animals
„Hned jsme se šli podívat, co se děje. Ale když jsme přišli ke stájím, spousta prasat byla už mrtvá. A spoustu jsem jich viděl umírat. Bylo to strašné, nápor na emoce. Jsme naprosto zničení. Jenom pomalu nám dochází, co se vlastně stalo.“ – Chovatel prasat v Maarheeze, Peter van der Linden
V létě roku 2019 zažilo Nizozemsko tři vlny veder, přičemž v červenci se vyšplhaly až na neuvěřitelných 40,7 °C. Tato teplota překonala teplotní rekord o více než 2 °C. Nizozemský meteorologický institut KNMI vydal v důsledku vysokých teplot varování druhého stupně pro celou zemi.
Vedro zapříčinilo 400 lidských úmrtí, z převážné většiny mezi starší částí populace. Extrémní počasí v Evropě bylo nejtragičtější extrémní událostí roku 2019, která si v tomto regionu vyžádala 2 500 obětí.
Nizozemsko má největší hustotu hospodářských zvířat v Evropě a země vyvíjí úsilí počty hospodářských zvířat snížit. Počty úmrtí hospodářských zvířat nejsou sice monitorovány, ale během vln veder se objevily zprávy o významných ztrátách na životech hospodářských zvířat kvůli selhání ventilace ve velkochovech. Organizace Wakker Dier uvádí, že letní vedra si vyžádala životy odhadem 163 000 zvířat. Nejméně 500 kuřat také zemřelo během převozu kamionem do Polska kvůli nedostatku vody. V Maarheeze se udusilo 2100 prasat poté, co výpadek elektrického proudu zastavil větrání.
Autoři snímku: Sabine Grootendorst / HIDDEN / We Animals
Tvoříme celosvětové hnutí lidí a organizací, které vyzývá světové představitele k proměně způsobu, jak potraviny vyrábíme a jak je konzumujeme.
Společně dokážeme prosadit nutná klimatická opatření a vytvořit udržitelný potravinový systém, který bude šetrný ke zvířatům, lidem i planetě.
Jdete do toho s námi?
„Pořád pijí vodu, a když vedro nepřestává, pít odmítají, protože je voda moc horká. Pak už jen lapají po dechu a mávají křídly, aby se ochladili. Ale to problém neřeší.“
Mojeed Iyiola, předseda nigerijské drůbežářské asociace ve městě Lagos
V Nigérii se v současnosti velmi často objevují období extrémních veder. V únoru 2024 vydala nigerijská meteorologická agentura naléhavou výstrahu před dlouhodobou vlnou veder, při které se teploty vyšplhaly až na 44,8 °C. Klimatická změna a současný rozmach velkochovů v Nigérii mají za důsledek narůstající počty úmrtí hospodářských zvířat v důsledku teplotního stresu. 54 % veškeré drůbeže je chováno v intenzivních nebo semiintenzivních chovech.
V dubnu 2024 zemřelo podle zpráv na federálním území hlavního města Nigérie více než 500 000 ptáků na teplotní stres. Skutečné počty byly pravděpodobně ještě mnohem vyšší.
Nigérijské zemědělství, které tvoří 21 % tuzemského HDP, spoléhá převážně na závlahu dešťovou vodou. Horka a sucha na něj mají tudíž devastující dopad. Odhadem 17 milionů lidí trpí kritickým nedostatkem potravin a nedostatečná úroda kukuřice ohrožuje drůbežářský sektor.
Autoři snímku: iStock
Autoři snímku: Renata Valdivia/ We Animals
Autoři hlavního snímku: Jo-Anne McArthur / We Animals | Kelly Guerin / We Animals | Human Cruelties / We Animals | Jo-Anne McArthur / Sibanye Trust / We Animals | Renata Valdivia/ We Animals | Stefano Belacchi / Essere Animali / We Animals | Lukas Vincour / Zvířata Nejíme / We Animals
Světové hnutí za ukončení průmyslových velkochovů iniciované Compassion in World Farming